Z historie samosprávy

O samosprávě se zmiňuje první ražický kronikář Jaroslav Koch takto:

Naši první předkové neměli nad sebou volených starostů. Rádcem a soudcem osady byl nejstarší člen rodu, jemuž říkali stařešina. Během času přešla moc na vrchnost, a tato vykonávala ji prostřednictvím svých úřadů a rychtářů. Takové zřízení trvalo až do roku 1848. Jména rychtářů nebylo mi možno zjistiti. Po roce 1848 přešla moc do rukou volených starostů a obecních výborů. Až do roku 1885 (?) patřily Ražice k politické obci Heřmani. Od tohot roku staly se samostanou politickou obcí a přiděleny byly okresu píseckému.
První ražický starosta byl Tom. Fousek v r. 1886.

Po něm následovali:

• Tomáš Buchtele čp. 14 v r. 1892
• Tomáš Letošník r. 1894
• Jos. Šindelář r. 1897
• Jos. Bouší r. 1900
• Tomáš Letošník r. 1903
• Jan Buchtele r. 1910
• Fr. Šálek r. 1913
• Fr. Šálek r. 1919
• Fr. Soukup r. 1923
• Jan Buchtele č. 19 r. 1927 až do dnes (tj. do roku 1937)

První dochovaná pamětní kniha obce Ražice pochází z roku 1937 a byla založena za starosty Jana Buchteleho a místostarosty Jana Boukalíka. Prvním kronikářem byl Jaroslav Koch, který se hned v úvodu zmiňuje o ještě starší kronice, která se však již před počátkem jeho zápisů do pamětní knihy ztratila.

Druhým kronikářem obce byl od roku 1948 Václav Dunovský. K tomu byl pověřen předsedou místního národního výboru Tomášem Štérem.

Třetím kronikářem se v roce 1964 stal František Hauser. Zápisy končí v roce 1967.