Z historie první světové války

V ražické pamětní knize se píše toto:

Avšak na den sv. Anny, 26. červenec 1914 promluvil jinak. Po poledni přijeli lidé z Písku se strašlivou zprávou, že jest vyhlášena mobilisace. Odpoledne úředník z okres. hejtmanství z Písku přivezl mobilisační vyhlášky, které ihned byly vyvěšeny. Každý spěchal, by seznámil se s obsahem osudných vyhlášek. Obsah těchto byl zdrcující.

(...) do 24. hodin všichni záložníci do 39 let stáří, měli nastoupiti činnou vojenskou službu u svých pluků. V noci z 26. července na 27. červenec snad nikdo nespal. Jedni pořizovali poslední vůli, jiní dávali rady domácím pro nastávající žně, jiní zaskočili se rozloučiti s příbuznými a známými. Náves naše skýtala neobvyklou podívanou. Na návsi srážely se houfy lidu. Záložníci na vojnu svolaní, obklopeni ženami, dětmi, příbuznými, loučili se, nasedali do vlaku a poslední „s Bohem“ na rozloučenou. Vlak dal se do pohybu a odvážel nešťastné oběti zlovůle německé na nádraží do Písku. Někteří šli pěšky. Všude zástupy lidstva, zpěv, pláč, nářek za nářkem. Nikomu nebylo do smíchu a i ten, který zpíval, činil tak jen proto, aby ohlušil žal, který mu nitro svíral.

Naši záložníci odjížděli většinou k pěš. pluku č. 11 a zeměbraneckému pluku č. 28.

Po odchodu záložníků bylo v obci příšerně smutno. Odchod drahých a hlavně předtucha nastávajících událostí byly příčinou, že každý chodil jako zmámený, nejsa schopen myšlenky a nějaké práce.

(...) Dlouho nevěděli jsme, na kterých frontách naši rodáci bojují. Psali nám sice často na úředních „feldpostkartách“ ale místo jejich pobytu nesmělo býti oznamováno. Přece však zvěděli jsme, že písecký pěší pluk č. 11 byl poslán na frontu srbskou, tři setniny téhož pluku jako pracovní oddělení na frontu ruskou. Od vypovězení války následovala rychle událost za událostí. (...)

Padlí ve světové válce 1914 - 1918:

• Hovorka Fr., Jarolímek V., Lusk Mat.
• Muknšnábl Jos., Dunovský Tom., Jarolímek Fr.
• Kynkor V., Šmídmajer V., Hovorka Jos.
• Hrdlička Fr., Volf Jan, Novák Vác.

(...) Vděční občané ražičtí, aby uctili jejich památku, postavili na věčné časy, krásný pomník padlým. Pomník odhalen byl 16. září 1923. Zhotoven byl nákladem 7.165 Kč, mistrem Hercikem. Sbírka v osadě přinesla 1.424 Kč a zbytek doplatil čilý hasičský sbor. Železniční zřízenci přispěli částkou 700 Kč. Okolí pomníku bylo řádně upraveno součinností všech místních občanů a v roce 1924 okolí vysázeno stromky.